Zobrazují se příspěvky se štítkemRealita. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemRealita. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 16. června 2013

Povodně 2013

Přesto, že odklízení následků letošních povodní ještě není u konce, dovolte mě malé ohlédnutí.

50ti a 100letá voda
Pokaždé když slyším tyto termíny, v duchu přemítám co to vlastně znamená. Hlava předpokládá, že 50ti letá voda se vyskytne MAXimálně jednou za padesát let. A ejhle, ona se 50ti letá voda ukázala už 3x za posledních 30let. Něco mě tu neštymuje. Buď je to chyba médií a nebo je něco špatně na názvu 50ti letá voda.

Předpověď počasí
Moderní technika umí předpovědět dokonale počasí zhruba na druhý den. Jak to bude třetí až pátý den už dělá s jistou chybou, dle mého odhadu tak 50 procent. A delší předpověď je vyloženě hádání z křišťálové koule. Už moje babička říkávala, že když je dlouhá a mrazivá zima, přijde rychlé léto a sní i povodně. Možná by měli mezi meteo-profíky najmou nějaké starší osoby s revmatickými koleny, knihovníky co umějí číst v kronikách a babky kořenářky které pouhým vnímáním chování přírody budou umět vylepšit jejich předpovědi a další cca 20%.

Přehrady
Stále nechápu proč jednou odpouštět přehradu jde a podruhé ne. To ale nemění nic na situaci, že přehrady tu máme především kvůli tomu abychom mohli města připravit na záplavy a poskytnout jim až 20 hodin na to že budou pod vodou. K tomu trocha elektřiny a prostor na koupání, do doby  než se přemnoží sinice. Poslední dobou naše přehrady vypadají jako že jsou jen na dvě věci.

Vyvlastňování pozemků
V televizi jsem zahlédl několik neurvalých komentářů na osoby které nechtěli prodat svůj majetek státu a tak nemohla dostatečně rychle vzniknout povodňová ochrana. Považuji tento přístup televize za útok na osobní svobody občanů. Každý kdo vlastní nějaký pozemek se může dostatečně “svobodně” rozhodnout zda ho prodá hned a nebo mu bude vyvlastněn později. Vyvlastňovací zákony které stát uvádí do praxe považuji také za STBácké. Pokud to půjde takto dál, přijdou zanedlouho třeba na řadu zákony jako je kontrola porodnosti, kontrola počtu věřících nebo kontrola maximáního množství osobního vlastnictví. A media evidentně svoji pozici v tomto boji za lidská práva už zaujala.

Povodňová linka pomoci
Vždy když slyším pošlete DMS nebo zavolejte na dárcovskou telefonní linku, mě zarazí informace že z ceny 100kč za minutu jde nějaké to procento operátorovi. Považuji to za sprostý přístup telekomunikačních operátorů, kteří si na neštěstí jedněch a touhy pomocí druhých ještě stihnou nacpat kapsy prachama. Hnus.

I když osobně mě tyto povodně nezasáhly, držím palce všem kteří byly postiženi. Přispívám na povodňové konto (bez poplatků) částkou 3000kč a jedu pomáhat kamarádovi s vytopenou chalupou. Naděje, že v se v tomto státě něco sune kupředu nebo alespoň k lepšímu, se mi však stále nedostává.


pondělí 2. května 2011

U Sama byl Ládin

Top zpráva dnešního dne. Terorista číslo jedna je mrtev.

Po 24hodinách kusých a spekulativních informací jak ze strany USA tak ze strany nezávislých médií je jasné, že tohle bude další oblíbené téma konspiračních teorií. Osobně vidím před očima ty scény z akčňáku kde se říká "Přineste mně jeho tělo, jinak neuvěřím, že je mtvej". Ale berme to jako ovce. Média přece nelžou. Nelžou ani oficiální zprávy z oficiálních míst. Sice se občas stane, že jejich zprávy se nemusí tak úplně shodovat, ale jinak je všechno v pořádku.

Takže, co bude dál? Je to jednoduché. Teroristou číslo jedna se stane zase někdo jiný a zabijácká komanda tím pádem mají další práci.

A buďme za to rádi. Nechceme přeci, aby chlapíci co v přesile 100 ku 3+jedna bláznivá ženská, stříleli na všechno co má vousy v podzemních garážích vašeho obchoďáku.

pátek 20. listopadu 2009

Mám málo času

Moderní žalozpěv, který poslední dobou říkám i slýchám víc než by se slušelo. Málo píšu, málo čtu, protože na to mám málo času. Málo jsem s rodinou, protože musím hodně pracovat. Že nevíte, co znamená „Mít málo času“? Pak musím říct, že vám tak trochu závidím.

Řekněme si to na rovinu. Nemít čas je stejná slovní hříčka jako „mám toho hodně“. Možná jen trochu jinak postavená. Jednoznačně dáváte najevo vaši představu o nadměrné naplněnosti vašeho životního času. Když slyším tuhle ohranou písničku, stále víc nabývám dojmu, že všichni dobrovolně toužíme po tom, aby náš čas někdo řídil. Ale je tomu opravdu tak? Opravdu nemáme čas?

Podívejme se na to z druhého strany. Někde jsem zaslechl, že „mít čas je v dnešní době luxus, který si může jen málo kdo dovolit“. Nezdá se vám to tak trochu smutné. Není to tak trochu manipulace. Skoro jako bych slyšel: Musíte makat, jinak nebudete mít na novou televizi. Ale stojí to za to? Takže jsme se všichni rozhodli vyměnit svůj čas za přepych a blahobyt, který si stejně nevyužijeme? Nebo snad dokonce vyměníme svůj život za peníze? Ano, tohle je typický jev moderní konzumní společnosti. Ano všichni svorně to takhle děláme. Obíráme se o čas, o koníčky a dokonce i o to co máme nejraději.

Uvědomme si všichni, že nemít čas je jen a jen na nás. Nenechme si řídit svůj čas někým nebo dokonce něčím jiným. Uvědomme si, že průměrná délka života je jen 75let. Zdá se vám to hodně? A pokud na vás někdo vychrlí sumu 27375 dní, zní to ještě jako mnohem delší doba, že? A co když si řeknete, že ve vašem životě je jen 75krát jaro. To už zní jako o hodně menší doba. Jak relativní. A teď ruku na srdce. Kolikrát jste v životě pouštěli draka? Že by jen 75 podzimů? To asi těžko. Některé roky jste na to určitě „nemněli čas“, viďte!? Odečtěte z té 75tky kolik vám je let. Tolikrát ještě pravděpodobně budete draka pouštět. A že jste si na to letos neudělali čas?! Pak možná radši přestaňte číst tenhle blog a jdete honem ven. Vždyť právě tenhle podzim může být ten poslední, kdy bude foukat ten správný vítr. A navíc příští rok už třeba zase na to „nebudete mít čas“.

pondělí 11. května 2009

Rozneste bulvár v zubech

Situace okolo bulváru houstne a za chvilku se bude moci snad i krájet. Bulvár si v poslední době dovoluje čím dál víc a jejich praktiky jsou stále tvrdší a nevybíravější. Ten kdo se stane jejich terčem, se může těšit na nejtvrdší boj v té nejdrsnější aréně, kde inkoust na papíru lidských práv bledne rychlostí zapadajícího slunce. Čeští paparazzi jsou ochotni udělat téměř cokoli, aby tento boj vyhráli.

Máte pocit, že se vás to netýká. Omyl! V době internetu můžou zaklepat i na vaše dveře. Stačí zveřejnit nějaké to chrochtavé video. V lepším případě skončíte jen bez práce.

Nejen kvůli tomu přichází se svoji výzvou "VZKAZ BULVÁRU A VÝZVA KOLEGŮM" hned několik významných umělců. Za hlavní iniciátory se považují herec Marek Vašut a spisovatel Michal Viewegh. Pod vzkazem najdete pak taková jména, jako jsou Lukáš Vaculík, Bára Basiková, Ondřej Vetchý, Jiřina Bohdalová, Jiří Suchý, Karel Šíp, Martin Dejdar, Dagmar Havlová nebo v současnosti populární Jan Kraus.

Pokud se i vám nelíbí přístup bulváru, podepište!

středa 29. dubna 2009

Prasečí chřipka jako nástroj

O prasečí chřipce snad už slyšel každý. V současnosti je možné lidi rozdělit asi na dvě poloviny. První nad pandemií lomí rukama a bojí se zpráv z dalšího rána. Druhá rukama mává a s pocitem, že jde o další bublinu, která brzo splaskne, titulky o ptačí chřipce jen přeběhne očima.

Přesto že tyto tábory jsou početné, existují i další názory na vzniklou situaci. Pohodlně se usaďte a zkuste trochu zapojit mozek. Zkuste si odpovědět na několik jednoduchých otázek.

  • Existuje někdo, kdo by mohl mít z této situace nějaký zisk?
  • Proč se pandemické chřipky objevují až v době genetického inženýrství?
  • Proč pandemická chřipka zasahuje právě Mexiko?
  • Co se stane přesně, když bude vyhlášena pandemie?

Pokud dokážete popustit uzdu své fantasii, zajisté vás ihned napadnou i další a další hrůzostrašné otázky. Nebojte se používat mozek a zkuste si přečíst třeba následující dva články.

Ptačí, prasečí, a jiné pandemie
Ptačí, prasečí, a jiné pandemie II

Mimochodem v diskuzích u jednoho článku jsem četl i další možný názor:

Existuje mnoho zainteresovaných, kteří na současné ekonomické krizi vydělávají obrovské sumy peněz. Představte si, že tyto subjekty vyhodnotí situaci tak, že krize nemá takové dopady, jak by se očekávalo. Součinnost světových mocností totiž poměrně rychle a obstojně zavádí reformy, které krizi brzdí nebo dokonce startují procesy, které krizi v určitých odvětvích zcela eliminují. Jak by tedy bylo možné krizi podpořit. Existence viru, který je sice léčitelný, ale v globálním měřítku ochromí ekonomiku, by rozhodně mohl pomoci. Kolik by mohlo stát vyrobení takového viru? Pro koho dalšího by mohla být přítomnost takového viru přínosem?

Konspirace může být prostě za vším.


Got Swine by ~MilkoBlackWolf on deviantART

úterý 28. dubna 2009

Chřipka útočí

Je to na všech titulních stránkách. Na prasečí chřipku zemželo už XXX lidí. Bude to pandemická událost století? Stejný kmenový virus byla prý i španělská chřipka, která má na svědomí více jak 20 miliónů mrtvých v době kolem roku 1920.

Každý má strach o svoje zdraví. Každý se bojí o zdraví svých blízkých. Media tedy udělají z prasečí chřipky zlatý důl. Na to jsme si všichni už zvykli. Nic proti. Jen mě překvapilo, že Mexická vláda zatím nepodává k případům moc informací. Chápu, že se všichni bojí celosvětového šílenství, ale není právě nedostatek informací tím pověstným semínkem zla?

A jaké stanovisko vydala naše vláda k prasečí chřipce? Kupodivu naše vláda nezaspala. Dokonce vydala dokumentů hned několik. Najdete je na stránce http://www.mzcr.cz/Verejne/Categories/201-praseci-chripka.html

Mě osobně zaujala tahle informace (původní text z dokumentu MZČR s nadpisem „Prasečí chřipka a Vy“ ze dne 27.4.2009):
Existují léky proti prasečí chřipce?
Ano. Centrum pro kontrolu šíření nemocí doporučuje užívat k léčbě i prevenci před onemocněním některým z virů prasečí chřipky oseltamivir or zanamivir. Protivirové léky se podávají na předpis (v podobě prášků, kapek nebo inhalačního přístroje) a bojují proti chřipce tak, že v těle zabraňují virům v jejich další reprodukci. Pokud onemocníte, léky vám průběh nemocí zmírní a rychleji se zotavíte. Taktéž zabraňují vážným komplikacím způsobených chřipkou. Pro účinnou léčbu je nutné nasadit léky ihned po onemocnění (během dvou dnů od začátku symptomů.
Pokud by to bylo pravda, nemáme se čeho obávat. Trochu mě vrtá hlavou, proč tedy umřelo v Mexiku těch XXX lidí, když je na to lék, ale hold asi přišli pozdě k lékaři? Jen doufejme, že my těch léků máme v nemocnicích dostatek a že jejich účinnost je taková jak píšou.

Nicméně pokud vás strach nutí sledovat vývoj téhle chřipky, doporučuji kouknout na mapu na adrese http://www.guardian.co.uk/world/interactive/2009/apr/26/swine-flu-outbreak-mexico-pandemic . Jak tam bude červených teček přibývat, začal bych se poohlížet po obchodu s rouškami.

úterý 21. dubna 2009

Pardubice smrdí!

Nikdy jsem nebyl přesvědčeno o tom, že by v Pardubicích byl vzduch nějak extra čistej, ale to co se tu děje poslední dva dny je fakt vrchol. Už druhý den se Pardubicemi šíří naprosto nehorázný smrad. Zemědělci a ekologičtí farmáři ho zajisté dobře znají. Je to smrad z pole čerstvě postříkaného močůvkou.

Naprosto otřesný smrad, který nás měšťáky dostává na kole. Neschováte se před ním. Neutečete mu. Nevyvětráte ho. V klimatizovaných obchodech díky uzavřenému koloběhu vzduchu je to snad ještě horší. Při vstupu do obchodu pak máte pocit jakoby jste někde cestou šláply do hovna. S vychutnání oběda na sluncem prolité letní zahrádce, také zapomeňte. Pojídat polévku s vůní "pochcaných" bylinek to chce fakt silnou náturu.

Zatím co ekologičtí farmáři jásají, já se nemůže klidně nadechnout abych se u toho málem nepozvracel.

A tak jsem si vzpomněl, jak se nedávno všude nadávalo na to, když vás v sobotu překvapí kouřící soused, který nutně potřebuje spálit nějaké to seno. To se všichni můžou zbláznit. Ale že je ve městě smrad jak ze sto tisíc posranech lidí, to skoro nikomu nevadí.

S okamžitou platností jsem proto PRO ZAKÁZÁNÍ používání jakýchkoli hnojiv ovlivňujících své okolí vůněmi a otravujícími naše poklidné soužití s přírodou.

S heslem „Močka patří do kanálů“, vyrážím dnes v noci do ulic. :- ).

Červená je jen barva

Pomalu jsem došel k dalšímu přechodu pro chodce a čekám až naskočí zelený panáček. Se mnou tam stáli ještě dva další postarší pánové se stejným prázdným pohledem jako jsem měl já. Najednou se odněkud zezadu přihnali tři mladíci na něčem, co vzdáleně připomínající horská kola. „Hele vole, na co čekáme? Červená je přece jen barva!“. Ozvalo se asi po dlouhých deseti vteřinách ticha. Jeden z mladíků nasednul na svůj bajk a pokračoval dál. Netrvalo ani další dvě sekundy a naskočil zelený panáček. Konečně jsme mohli i my ostatní pokračovat ve svých cestách.

Pohled první (Pozitivum)

Je dobré vědět že dnešní mládež se nenechává uchlácholit zaběhnutými stereotypy a dokáže svobodomyslně jednat. Hlavně ať jim to vydrží.

Pohled druhý (Negativum)

Lidem v dnešní době (a to nejen dnešní mládeži) dělá čím dál tím větší problém dodržovat i ty nejjednodušší pravidla. Chůze na červenou, překračování rychlosti nebo projetí zákazem vjezdu. Vždyť o nic nejde pokud mě nechytí. Ale kde je hranice tohoto chování? Dnes červená na přechodu, zítra loupežné přepadení. Vždyť hlavní je aby mě nechytili.

Hledání cesty

Bohužel ať na tím přemýšlím, jak nad tím přemýšlím, nemohu najít žádnou rozumnou „zlatou střední cestu“. Na jednu stranu chápu, že lidé občas potřebují nějakou tu malou rebelii, na druhou stranu je víc než jisté, že lidem moc volnosti neprospívá. Je na čase si přiznat, že lidem žijícím v této době by prospělo trochu více pokory a poddajnosti. Vyměnit by ji mohli zejména za svoji přehnanou sebestřednost.


the line by ~mhrrau on deviantART

pátek 27. února 2009

Navštivte hotel na okraji Země

Těmito palcovými titulky by mohli cestovní agentury lákat lidi na vesmírný výlet již v roce 2012. Jenže proč čekat? Lákat můžou přeci už dnes. A na co ?

Představte si, čtyřdenní pobyt v hotelu Galactic Suite ve výšce 450km nad mořem. Hotel se s vámi bude pohybovat rychlostí 30 tisíc kilometrů za hodinu. Patnáctkrát za den oběhnete Zemi, což naznačuje, že budete moci několikrát denně shlédnou východ a západ slunce. Přes prosklený modul budete moci celou dobu sledovat vaši rodnou hroudu. K tomu zdarma dostanete masáž při startu, plnou penzi na oběžné dráze a osmnácti týdenní výcvik na karibských ostrovech. A cena? Pouhé 3 milióny euro.

Krize, ne-krize, na seznamu je v tuto chvíli již 38 rezervací. Osm je ze Spojených států, sedm ze Spojených arabských emirátů, další jsou ze Španělska, Číny, Ruska, Austrálie a Jižní Ameriky.
Osobně si říkám, že cena pod 100 miliónů korun není zas tak špatná. Třeba bych se při posílení české koruny tam mohl taky jednou kouknout. ;-)


Sunrise by ~Jesus-Tks on deviantART

sobota 14. února 2009

Alzhaimer přichází s rychlým občerstvením

V mozku pokusných myší živených po devět měsíců potravou bohatou na tuky, cukr a cholesterol se objevily abnormální změny podobné projevům spojených s Alzheimerovou chorobou.“ Tyto závěry vyplývají z doktorské práce švédské studentky Susanne Akterinová. Dá se předpokládat, že na výsledky měli vliv i jisté genetické faktory. Pro další výsledky však bude nutné další zkoumání.

Co z toho plyne pro nás konzumáky?

Pokud jíte devět měsíců jen ve stáncích rychlého občerstvení, budete jednou rádi, že si na tuhle část svého života nevzpomenete.



The Junk Food Series No4 by `arwenita on deviantART


Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/rychle-obcerstveni-rychly-alzheimer_93046.html

čtvrtek 12. února 2009

Kauza RATH a svoboda projevu

Bohužel nestihl jsem koupit poslední číslo Reflexu, s velmi sugestivně provedenou karikaturou doktora Ratha. Byla totiž vyprodaná hned, jak se objevila na novinových stáncích. Přiznávám se tedy, že i já jsem podlehl davové psychóze vyvolané našimi multimédii.

Z pohledu prodejce to byl dokonalý tah. Reflex vyburcoval naši populaci a jinak průměrně nakupovaný časopis byl rozprodán během několika málo dní. Na obrovském úspěchu posledního čísla měla tedy jednak vliv šokující první strana tak i prezentace celé kauzy v médiích. Z pozice doktora Ratha bych to opravdu nechtěl zažít.

Oprostěte se nyní od politiky ČSSD i osoby Davida Ratha.

Při dalším pohledu na celou věc jsem zjistil, že jsem v celkem konzervativní a že jsem zásadně proti využívání hrůz druhé světové války v politické karikatuře. Osobně by se mi rozhodně nelíbilo, kdyby mě kdokoli spojoval s představitelem třetí říše. Vždyť tento člověk vlastně představuje naprosté opovržení lidstvím a je synonymem pro milióny mrtvých. Máte pocit, že jakákoli osoba současnosti může být s tímto člověkem jakkoli srovnávána? Jsou si novináři vědomi, že spojili jméno jednoho z našich politiků s hrůzami druhé světové války v plné jeho šířce? Opravdu chtěli novináři, aby si při pohledu na naše politiky někdo představoval koncentrační tábory, hromadné hroby zmasakrovaných lidí nebo obrázky mrtvých vojáků v zákopech? Nebo naopak chtějí snad zlehčovat onu temnou dobu lidských dějin a přirovnávat ji k políčkům našich současných politiků?

Jsem si jist, že toto rozhodně nezamýšleli. Proto se klaním k názoru, že je krajně nevhodné vytvářet jakákoli spojení mezi hrůzami druhé světové války a politikou současnosti. Zde by měla nastoupit profesionalita našich novinářů a automatické zapojení jejich vnitřní etické bariéry. Je však nutné zažehnat všechny, kteří by přicházeli s čímkoli co by mohlo připomínat Cenzuru. Jednoznačně říkám:

Cenzura, NE!

Sloboda slova, ANO!

Svobodu slova je však nutné vážit co nejopatrněji. Podobné excesy nás o ní totiž mohou snadno připravit.

V návaznosti na celou kauzu mě napadla ještě jedna otázka?

Představte si například, jak o vás někde napíší, že jste znásilnili nezletilé dítě. Potom otisknou zprávu, že došlo k omylu, ale že to byl někdo úplně jiný a že se vám tímto omlouvají. Kolik lidí si přečte, že jste zvrhlík a kolik lidí si přečte, že to ve skutečnosti udělal někdo jiný? Rozhodně to nebude stejné množství čtenářů. V současnosti se samozřejmě můžete obrátit na soud o pomoc. To však v televizi rozmáznou celý váš život a určitě vyhrabou i nějakou tu špínu. Soud sice na konec uzná, že máte pravdu, ale zároveň dodá, že veřejná omluva od deníku stačí. To že s vámi nikdo nechce v paneláku promluvit, to je už jen váš problém. Kde je tedy obrana proti takovémuto jednání? Mají tedy lidé vůbec nějakou ochranu před podobnými excesy masmédií?

Polaroid zkrachoval před vánocemi

Firmu Polaroid si pamatuje určitě každý. Výrobce slavných fotoaparátů POLAROID, které vám poskytnou hotovou papírovou fotografii do několika minut, ale i jako značku POLAROID zastupující klasický fotografický materiálu všeho druhu. Tak právě tato společnost požádala v souladu s americkou legislativou o ochranu před věřiteli. Jinak řečeno vyhlašují bankrot. Za tento bankrot nemůže jen současná ekonomická krize. Za oponou vystrkují růžky i zakladatelé firmy Peters Group Worldwide, která je vlastníkem POLAROIDu již od roku 2005. Několik lidí z vedení PGW je totiž vyšetřováno pro podvody a finanční machinace. Současná generální ředitelka Mary L. Jeffries se snaží však všechny lidi okolo uklidnit. Údajně dojde jen k menší restrukturalizaci firmy, která nebude mít žádný další vliv na běžný provoz firmy, její zaměstnance, zákazníky ani dodavatele.

Držím jim palce. Byla by velká škoda, kdyby tato ikona fotografování šla ke dnu.



Paranoid polaroid by ~cellofanflower on deviantART

Zdroje:

http://polaroid.com/

http://www.cdr.cz/a/26060

úterý 27. ledna 2009

Kdo podporuje epidemii chřipky?

Dnes u nás doma zaklepala, do postele zahnala a pořádně nás zapotila. Jmenuje se Chřipka a nikdo jí nezval. A jak to vlastně s chřipkou je? „Epidemie chřipky se blíží. Chřipka uzavřela nemocnici. Chřipka skolila celý provoz.“ Tyto palcoví titulky najdete každý rok, touhle dobou, na úvodních stranách snad všech novin. Nedávno jsem v jednom z televizních pořadů viděl několik rad jak s chřipkou zatočit a jak se nepodílet na šíření chřipkové epidemie. Zaskočila mě až rada jednoho z redaktorů. Pokud chcete zamezit šíření chřipkové epidemie, zůstaňte s chřipkou doma. Skvělá rada, jenže redaktor zapomněl, že těm co zůstanou doma, se to zas tak moc nevyplatí.

Není to tak dávno co naše vláda prosadila změnu zákoníku práce a tak nyní za první tři dny nemocenské nedostanete ani korunu. A dál to není zas až taková výhra, ani pro vás, ani pro vašeho zaměstnavatele. A co tedy udělají běžní lidé v době chřipkové epidemie? Klidně vyrazí s chřipkou do práce. „Vždyť já to vyležím o víkendu. S horečkou pod 40 můžu klidně makat, jak chci.“ Tak takhle nějak reagují dnes snad všichni nakažení pracující. V nejhorším případě si ti slušnější vezmou dovolenou, ti méně slušní se to pokusí uhrát nějak jinak a ostatní prostě chodí dál do práce. Nikdo nechce přijít o peníze. Jenže v době epidemie je tohle ideální na nakažení dalších lidí. Ještě větší množství lidí se podaří nakazit, pokud nakažení jezdí městskou nebo meziměstskou hromadnou dopravou.

Je tohle chování vůbec normální? Je normou dnešní společnosti chodit do práce s nakažlivou nemocí? Opravdu nám tak nezáleží na ostatních lidech a dáváme přednost penězům před zdravím? Ještě horší je, že k tomuto nazírání na svět přispívají i farmaceutické firmy. Všimli jste si například, že reklama na „jeden nejmenovaný lék proti chřipce“ se odehrává na autobusové zastávce, kde se potkají dva nakažení občané s chřipkou. Je to sice jen reklama, ale jasně naznačuje, že chodit s chřipkou po městě je zcela normální a přirozené.

Kdo tedy podporuje šíření epidemie chřipky? Rozhodně je to naše lhostejnost, láska k penězům a neúcta k našemu zdraví. Vláda a zákony však svými nařízeními k zastavení chřipkové epidemie také nikterak zvlášť nepomáhají. A nakonec tu máme Farmaceutické firmy. Pro ty je chřipka samozřejmě hlavně byznys. Peníze jim proudí jak z léků proti chřipce, tak z léků které vás preventivně ochrání před téměř jakoukoli nemocí (tedy i před chřipkou). Navíc reklamou ve sdělovacích prostředcích v nás vyvolávají klamnou iluzi o bezvýznamnosti chřipky a jejím šíření. No a příští rok se můžete nechat třeba očkovat. Možná vás vakcína ochrání.

Mimochodem věděli jste, že chřipka má i svoji českou doménu ? Asi se jí u nás v Čechách líbí :-( .

neděle 25. ledna 2009

Češi chtějí oddělovat čas od prostoru

Naši vědci se pustili do boje o projekt největšího a nejsilnějšího laseru světa. Chtějí, aby jedinečné evropské výzkumné středisko, které bude právě tento laser vyvíjet, bylo právě u nás. Projekt se bude označovat zkratkou ELI. Jeho výkon bude obrovský. Podle předpokládaných výpočtů by měl být stokrát silnější než dnešní nejsilnější světové lasery. Za jednu minutu dokáže vytvořit takový světelný impuls, jehož energie bude v řádově exawattech (trilion wattů). Takto obrovský výkon bude však možné vyvinout jen po velmi malou dobu a na velmi malé ploše. Předpokládá se, že půjde o tisícinu biliontiny sekundy a výkon bude soustředěn na plochu, která je viditelná jen pod vědeckým mikroskopem. Ve světě populární a vysoce ceněný vědecký časopis Nature o laseru ELI napsal, že bude tak mohutný, aby dokázal od sebe oddělit čas a prostor.

O projektech, jejich výhodách i nevýhodách si můžete přečíst v zajímavém článku „Vědci bojují o evropské projekty. Češi chtějí laser “. Josef Tuček, jenž je autorem tohoto článku, se snaží čtenářům přiblížit situaci okolo přidělování těchto projektů ze všech stran a navíc i rozebírá šance Českých vědců na získání projektu ELI.

Jednou z nejdůležitějších věcí ve výzkumu obecně, jsou bohužel peníze. Přesto že se tím autor ve svém článku okrajově zabýval, bál se situaci rozebrat hlouběji. Naši vědci sice v současnosti mají možnost přistupovat k „penězům z fondu Evropské unie pro podporu výzkumu v zaostalejších regionech“, ale co až nám peníze z těchto fondů dojdou. Má naše země vůbec šanci v budoucnu uživit špičkové výzkumné centrum na mezinárodní úrovni? Má peníze na podporu obřích mezinárodních výzkumných programů?

Všichni rádi uslyšíme, že naše republika je ve světě známá i díky špičkovému výzkumu. Všichni rádi uslyšíme, že našim vědcům se podařil nějaký skvělý objev. Ale máme na to peníze?

Je tedy nutné zachovat chladnou hlavu a přistupovat s rozvahou a jistou dávkou realizmu k budoucímu vývoji v oblasti výzkumu. Jsme malá země a naše možnosti jsou omezené. Podporování výzkumu je sice vládní prioritou, ale jak dlouho jim v nadcházející době „temna“ tato priorita vydrží, o tom se dá jen spekulovat. Je možné, že nakonec bude nutné „nakrmit lidi“ a investice do výzkumu bude nutné posadit až na druhou kolej.

Držím tedy našim vědcům (i nám všem) palce, ať jim příznivá doba, vláda a peníze zůstanou nakloněni co nejdéle.

pátek 23. ledna 2009

Naučte se mlčet! Internet poslouchá.

„Více než polovina mladých uživatelů internetové sociální sítě MySpace se zde chlubí rizikovým chováním, jako je sex a užívání drog. „

„Zjistili jsme, že většina mladých lidí s profilem na MySpace zde o sobě veřejně prozrazuje, s jakými rizikovými aktivitami si zahrávají," uvedl doktor Dimitri Christakis z Ústavu pro výzkum chování dětí z amerického Seattlu.

Je opravdu nastávající generace tak tupá, že si myslí že se to nedostane ven. Že je někdo „nepíchne“ jejich rodinám a známým? Kdo si proboha může dát na internet svoje intimní fotky a doufat, že je nikdo nezneužije? Jsme opravdu tak důvěřiví a krátkozrací? Bohužel tohle vše mě vede k zamyšlení, zda vůbec připravujeme nastávající generace na život s internetem. Podle některých je nejlepší asi škola života. Prostě někdo zveřejní intimní fotky z nějakého serveru a oni se pro příště polepší. Následný šok však byl pro někoho opravdu nepříjemný.

A co dál?
Bohužel dnešní mladí podlehli jednomu z největších omylů doby a myslí si, že internet jim skýtá jistý druh anonymity. Myslí si, že pokud neuvedou svoje jméno, jsou nedohledatelní. Tato domnělá anonymita sice umožňuje mladým lidem uvolnit se, ale na druhou stranu jsou ochotní o sobě prozradit mnohem více intimních věcí. Ty pak můžou být velmi jednoduše zneužity.

A jak z toho ven ?
Poučte své přátele a nenechte je žít v nevědomosti. Internet není anonymní. Internet je otevřený všem bez rozdílu, zda jsou dobří nebo ne. Neposkytujte zbytečně svá důvěrná data úchylům, vrahům a pedofilům, kteří tam také mohou být. Informujte své přátele, že internet není přátelskou vrbou, ale otevřeným telefonem kde na druhé straně může poslouchat i někdo opravdu zlý.

Máte pocit, že vás straším? Ano straším! Je však čas aby se dnešní mladá generace probudila. Není to však jen jejich chyba. Jde hlavně o výchovu. Takže pokud si to budou číst i nějací rodiče: Věřte, že děti je třeba do internetového věku přivést. Pokud tam doběhnou sami, možná je potkají bolestné kopance života, kterým se mohli vyhnout. Udělejte svoji práci jako řádní rodiče a ochraňte je. Řekněte jim pravdu i o internetu.


shutup. by ~pandemoniumgirl on deviantART

čtvrtek 22. ledna 2009

Kdo uklízí chodníky?

Dnešní plískanice a ledovka na chodníku, která mě donutila několikrát „rýt nosem v hlíně“ a to hned vedle „vykvétajících psích hoven“, mě vedla k zamyšlení, kdo vlastně zodpovídá za úklid na chodnících před domem.

První kdo mně napadl je samozřejmě vlastník pozemku. Z mého pohledu je logické, že pokud vlastním nějaký pozemek, snažím se o něj starat a kdyby tam byla nějaká cesta, staral bych se i o tuto cestu. Zarazil mě však článek „Kdo bude uklízet sníh? Poslanci rozhodnou o změně “. Zde se totiž píše, že přesto že je vlastníkem pozemku obec, za chodníky v současné době odpovídají majitelé sousedních domů. Jinak řečeno: Co je obecní o to se starejte, jako by to bylo vaše vlastní. A běda, jak se starat nebudete!

Bohužel tohle dál přispívá k mé teorii, že po rozdělení se Slováky jsme se rovnou měli přejmenovat na Kocourkov. Nejen že naše zákony nejsou dokonalé, tak jako všude na zeměkouli, ale bohužel nejsou ani logické. Chápu, že pro obec je rozhodně lepší, když se o ty chodníky budou starat jiní lidé. A chápu odpor obcí, že by se tyto zákony měli změnit. Vždy za tím vším budou zase hlavně peníze. Nezdá se vám, že představitelé našich obce tak trochu zapomněli, že již není doba nedávno minulá, kdy jsme všichni pracovali pro blaho všech?

A můj vzkaz představitelům obcí? Zachovejte si svoji demokratickou tvář a přijměte konečně zodpovědnost za to, co obce vlastní. Vždyť úklid by se jistě dal jednoduše řešit například vykonáváním veřejně prospěšných prací našich delikventů.

ZDROJ: utulne.centrum.cz

Steve Jobs

Pokud nevíte kdo to je, tak věřte, že je to člověk který ztělesňuje všechno okolo značky APPLE. Pokud neznáte značku nakousnutého jablka, asi dál ani nečtěte.

Proč chci psát o tomto člověku. Zarazilo mě totiž, že na internetu je tolik humbuku ohledně jeho zdraví. Nad skutečností, že to hýbe akciemi tak velké firmy jako je APPLE o více než o 8 procent prostě zůstává rozum stát.

A proč tedy tolik humbuku okolo jména Steve Jobs? Je to jednoduché, je to největší vizionář této firmy. Sice není jediným vizionářem u APPLE, ale většina velkých nápadů, které dělají značku APPLE tím čím je, jsou právě jeho nápady. V dnešní době můžeme skoro tvrdit, že APPLE = Steve Jobs.

Je tedy značka APPLE stabilní? Ne není! Tak jako není stabilní zdraví lodivoda této společnosti. Akcionáři se bojí, že pokud tento člověk odejde, nenajde se nikdo, kdo by jej nahradil a značka jako taková půjde k šípku. Nebo možná i dál.

A co běžní uživatelé? Ti to zas tak černě nevidí. Je jim jedno, kdo firmu vede a kdo vymýšlí ty cool věci, co prostě musejí všichni konzumáci celého světa mít. Je jim tedy jedno zda to vymyslel Steve Jobs nebo Tim Cook (viceprezident APPLE).

Držme tedy firmě APPLE palce, aby jim to „zahrádkářství“ ještě chvilku vydrželo a našel se někdo, kdo ty cool věci bude pro ně dál vymýšlet. Důležité také je aby se našel někdo, kdo jim udělá tak skvělou reklamu jako dosud. Vždyť kdo by si koupil mobil s GPS, který vlastně nemá žádnou aplikaci, na které by to fungovalo : ) .

středa 21. ledna 2009

Doba kdy uctíváme sebevrahy

Žijeme v zajímavé době. Peněz málo, ale 60tisíc EURo na pomník Jana Palacha najdeme ihned. Ano, připomínat si hrdinské činy lidí je nutné. Patří však mezi hrdinské činy sebevražda a vyhrožování sebedestrukcí. Je to správný postup jak bojovat proti příkoří? Je to hrdinské?

Sám mám s jasnou odpovědí na tuhle otázku hodně problémů. Chápu, že v hektické době jsou nutné hektické kroky. Oslavovat však sebevraždu, mě zrovna k srdci nepřirostlo. Co lidi kteří bojovali proti režimu a zmizeli ve věznicích nebo zemřeli po návratu z nucených pracích. Nejsou tohle větší hrdinové?



Lisabonská smlouva

Pokud nevíte co všechno obsahuje tahle „demokratická“ Lisabonská smlouva, rozhodně si poslechněte Janu Bobošíkovou. Následující video bylo natočeno 10. listopadu 2008, Tehdy přednášela Jana Bobošíková studentům VŠTE o práci v Evropském parlamentu.


Podle slov které jsem v tomto videu slyšel, jsem si jasně uvědomil, že o Lisabonské smlouvě vlastně vůbec nic nevím. Že by se nám některých informací nemělo dostávat až tolik? Proč nás tedy stát, média a česká politická scéna neinformují? Doufám, že k tomuto videu se brzo vyjádří jak média tak naši politici.


Pokud budete hledat dál něco o Lisabonské smlouvě, zkuste následující odkazy:

Mimochodem za odkaz stojí také videoblog Jany Bobošíkové.

úterý 20. ledna 2009

Čína trestá vulgární blogery.

Svobodný internet, tak jak jsme ho znali, již skončil. Jakou cestou se budeme dále ubírat, je otázkou. Jasno v tom však už má Čína, která cenzuru všech internetových stránek již zavedla. Úřady temnější vlády již vznesly ve 29 případech obvinění za nevhodný obsah webových stránek. Další postihy a hlavně mazání, které plynou z "vymítání internetu" postihne více jak 46 tisíc pornografických a jinak "veřejně škodlivých" webových stránek.

Žádné umírněné blokování jako v našich krajích, ale rovnou mazání a předvolání před soud. Máte pocit, že se vás to netýká? Pokud však používáte Google, může to mít dopad i pro vás. Tento internetový gigant totiž čínským cenzorům také leží v žaludku. Ignoruje prý jejich varování a není schopen svůj obsah zbavit škodlivých stránek.


china: red wall by ~elledupomme on deviantART