Situace okolo bulváru houstne a za chvilku se bude moci snad i krájet. Bulvár si v poslední době dovoluje čím dál víc a jejich praktiky jsou stále tvrdší a nevybíravější. Ten kdo se stane jejich terčem, se může těšit na nejtvrdší boj v té nejdrsnější aréně, kde inkoust na papíru lidských práv bledne rychlostí zapadajícího slunce. Čeští paparazzi jsou ochotni udělat téměř cokoli, aby tento boj vyhráli.
Máte pocit, že se vás to netýká. Omyl! V době internetu můžou zaklepat i na vaše dveře. Stačí zveřejnit nějaké to chrochtavé video. V lepším případě skončíte jen bez práce.
Nejen kvůli tomu přichází se svoji výzvou "VZKAZ BULVÁRU A VÝZVA KOLEGŮM" hned několik významných umělců. Za hlavní iniciátory se považují herec Marek Vašut a spisovatel Michal Viewegh. Pod vzkazem najdete pak taková jména, jako jsou Lukáš Vaculík, Bára Basiková, Ondřej Vetchý, Jiřina Bohdalová, Jiří Suchý, Karel Šíp, Martin Dejdar, Dagmar Havlová nebo v současnosti populární Jan Kraus.
Naše společnost dospěla tak daleko, že někteří soukromí lékaři na pacientech chtějí odškodné za to, že jim objednaný pacient nepřijde na smluvenou schůzku a ani se neomluví. Píše se o to v následujícím článku serveru iDnes.cz
Chápu, že ve většině případů jde o nedostatek sebekázně u pacienta a že není možné s časem lékaře plýtvat. Ale platit za to? Je to morálně přípustné ze strany lékaře? Neměl by tento poplatek za nevyužití jeho kapacit spíše požadovat od pojišťovny, se kterou má smluvní péči podepsanou?
Nejsme již v dobách bájného socializmu a tak osobně chápu důvody soukromých lékařů k tomuto problému. Jejich reformovaný podnikatelský postoj mě však trochu zarazil. Jsem však přístupný změnám a tak říkám ANO. Klidně zaplatím promeškaný čas u lékaře a přistoupím na jeho hru za předpokladu, že lékař uhradí každou minutu, kterou strávím navíc v jeho čekárně. Jsem přeci také podnikatel.
Nedávno jsem si hned na několika osobních blozích všimnul celkem praktické věci. Jedná se o seznam "důležitých" otázek, kolem kterých se to v této době točí pořád dokola. Jde o otázky typu: Jak jste na tom s postojem k radaru? Jste pravičák nebo levičák? Jakou stranu preferujete?
Z pohledu čistě pragmatického je to celkem praktická věc. Pokud si tento seznam předčtete, trochu více si uděláte představu o majiteli onoho webu. Některé názory autora vás pak nemohou překvapit. Myslím, že pro čtenáře to je přínosné. A tak jsem sestavil svůj přehled otázek a odpovědí na ty „nejdůležitější“ věci.
Za vzor jsem si vzal seznam z blogu Misantropův zápisník. Do seznamu jsem nakonec nezařadil ty otázky a odpovědi kde nemáte zcela jasno, nebo můj názor prozatím nebyl prověřen v konfrontaci s ostatními. A jaké otázky mě teda zbyly?
Ekologie
Jaderná energie: ANO
Temelín: ANO
Boj proti globální oteplení: NE
Výzkum kmenových buněk: ANO
Poplatky:
U lékaře: NE
V lékárně: NE
TV a rozhlas: NE
OSA: NE
Politika/Politici:
Levice-Pravice: STŘED
ČSSD: NE
KSČM: NE
ODS: NE
KDU-ČSL: NE
Zelení: NE
Lisabonská smlouva: NE
Klaus: NEVADÍ
Paroubek: VADÍ
Rath: VADÍ
Internet:
Regulace internetu: NE
Mazání komentářů: ANO
Ostatní:
Radar: NE
Aktivisti: NE
EU: ANO
Euro: ANO
Veřejný zákaz kouření: ANO
Volba prezidenta: Přímá
Trest smrti: NE
Závěrem chci poznamenat, že tento seznam samozřejmě není neměnný. Na některé věci (třeba názor na některé politické strany či politiky) se může můj názor v budoucnu změnit. Ale pro tuto chvíli jsem si jist, že v nich mám jasno.
Pokud vás napadají ještě jiné "důležité" otázky dejte vědět. Zrovna tak se rád pro inspiraci podívám i na jakékoli jiné podobné seznamy pokud zde necháte svůj odkaz.
Pokud sledujete vývoj tolik diskutované prasečí chřipky A/H1N1, máme k dispozici hned několik map. Bohužel všechny obsahují převážně informace v angličtině. Vyberte si i vy tu, která vám bude vyhovovat.
FluTracker - Tracking the progress of H1N1 swine flu
Při prolézáních starších zpráv jsem narazil na jeden zcela jedinečná a dle mého názoru dokonalý nápad. Snad každého někdy napadlo, že by si rád z našich politiků vystřelil. Jsou to přeci takoví "šašci", že by si to i zasloužili. A nebo snad vás napadají choutky morbidnějšího charakteru? V obou případech vás potěší výstava v pražském experimentálním prostoru Roxy .
O prasečí chřipce snad už slyšel každý. V současnosti je možné lidi rozdělit asi na dvě poloviny. První nad pandemií lomí rukama a bojí se zpráv z dalšího rána. Druhá rukama mává a s pocitem, že jde o další bublinu, která brzo splaskne, titulky o ptačí chřipce jen přeběhne očima.
Přesto že tyto tábory jsou početné, existují i další názory na vzniklou situaci. Pohodlně se usaďte a zkuste trochu zapojit mozek. Zkuste si odpovědět na několik jednoduchých otázek.
Existuje někdo, kdo by mohl mít z této situace nějaký zisk?
Proč se pandemické chřipky objevují až v době genetického inženýrství?
Proč pandemická chřipka zasahuje právě Mexiko?
Co se stane přesně, když bude vyhlášena pandemie?
Pokud dokážete popustit uzdu své fantasii, zajisté vás ihned napadnou i další a další hrůzostrašné otázky. Nebojte se používat mozek a zkuste si přečíst třeba následující dva články.
Mimochodem v diskuzích u jednoho článku jsem četl i další možný názor:
Existuje mnoho zainteresovaných, kteří na současné ekonomické krizi vydělávají obrovské sumy peněz. Představte si, že tyto subjekty vyhodnotí situaci tak, že krize nemá takové dopady, jak by se očekávalo. Součinnost světových mocností totiž poměrně rychle a obstojně zavádí reformy, které krizi brzdí nebo dokonce startují procesy, které krizi v určitých odvětvích zcela eliminují. Jak by tedy bylo možné krizi podpořit. Existence viru, který je sice léčitelný, ale v globálním měřítku ochromí ekonomiku, by rozhodně mohl pomoci. Kolik by mohlo stát vyrobení takového viru? Pro koho dalšího by mohla být přítomnost takového viru přínosem?
Je to na všech titulních stránkách. Na prasečí chřipku zemželo už XXX lidí. Bude to pandemická událost století? Stejný kmenový virus byla prý i španělská chřipka, která má na svědomí více jak 20 miliónů mrtvých v době kolem roku 1920.
Každý má strach o svoje zdraví. Každý se bojí o zdraví svých blízkých. Media tedy udělají z prasečí chřipky zlatý důl. Na to jsme si všichni už zvykli. Nic proti. Jen mě překvapilo, že Mexická vláda zatím nepodává k případům moc informací. Chápu, že se všichni bojí celosvětového šílenství, ale není právě nedostatek informací tím pověstným semínkem zla?
Mě osobně zaujala tahle informace (původní text z dokumentu MZČR s nadpisem „Prasečí chřipka a Vy“ ze dne 27.4.2009):
Existují léky proti prasečí chřipce? Ano. Centrum pro kontrolu šíření nemocí doporučuje užívat k léčbě i prevenci před onemocněním některým z virů prasečí chřipky oseltamivir or zanamivir. Protivirové léky se podávají na předpis (v podobě prášků, kapek nebo inhalačního přístroje) a bojují proti chřipce tak, že v těle zabraňují virům v jejich další reprodukci. Pokud onemocníte, léky vám průběh nemocí zmírní a rychleji se zotavíte. Taktéž zabraňují vážným komplikacím způsobených chřipkou. Pro účinnou léčbu je nutné nasadit léky ihned po onemocnění (během dvou dnů od začátku symptomů.
Pokud by to bylo pravda, nemáme se čeho obávat. Trochu mě vrtá hlavou, proč tedy umřelo v Mexiku těch XXX lidí, když je na to lék, ale hold asi přišli pozdě k lékaři? Jen doufejme, že my těch léků máme v nemocnicích dostatek a že jejich účinnost je taková jak píšou.
Nikdy jsem nebyl přesvědčeno o tom, že by v Pardubicích byl vzduch nějak extra čistej, ale to co se tu děje poslední dva dny je fakt vrchol. Už druhý den se Pardubicemi šíří naprosto nehorázný smrad. Zemědělci a ekologičtí farmáři ho zajisté dobře znají. Je to smrad z pole čerstvě postříkaného močůvkou.
Naprosto otřesný smrad, který nás měšťáky dostává na kole. Neschováte se před ním. Neutečete mu. Nevyvětráte ho. V klimatizovaných obchodech díky uzavřenému koloběhu vzduchu je to snad ještě horší. Při vstupu do obchodu pak máte pocit jakoby jste někde cestou šláply do hovna. S vychutnání oběda na sluncem prolité letní zahrádce, také zapomeňte. Pojídat polévku s vůní "pochcaných" bylinek to chce fakt silnou náturu.
Zatím co ekologičtí farmáři jásají, já se nemůže klidně nadechnout abych se u toho málem nepozvracel.
A tak jsem si vzpomněl, jak se nedávno všude nadávalo na to, když vás v sobotu překvapí kouřící soused, který nutně potřebuje spálit nějaké to seno. To se všichni můžou zbláznit. Ale že je ve městě smrad jak ze sto tisíc posranech lidí, to skoro nikomu nevadí.
S okamžitou platností jsem proto PRO ZAKÁZÁNÍ používání jakýchkoli hnojiv ovlivňujících své okolí vůněmi a otravujícími naše poklidné soužití s přírodou.
S heslem „Močka patří do kanálů“, vyrážím dnes v noci do ulic. :- ).
Pomalu jsem došel k dalšímu přechodu pro chodce a čekám až naskočí zelený panáček. Se mnou tam stáli ještě dva další postarší pánové se stejným prázdným pohledem jako jsem měl já. Najednou se odněkud zezadu přihnali tři mladíci na něčem, co vzdáleně připomínající horská kola. „Hele vole, na co čekáme? Červená je přece jen barva!“. Ozvalo se asi po dlouhých deseti vteřinách ticha. Jeden z mladíků nasednul na svůj bajk a pokračoval dál. Netrvalo ani další dvě sekundy a naskočil zelený panáček. Konečně jsme mohli i my ostatní pokračovat ve svých cestách.
Pohled první (Pozitivum)
Je dobré vědět že dnešní mládež se nenechává uchlácholit zaběhnutými stereotypy a dokáže svobodomyslně jednat. Hlavně ať jim to vydrží.
Pohled druhý (Negativum)
Lidem v dnešní době (a to nejen dnešní mládeži) dělá čím dál tím větší problém dodržovat i ty nejjednodušší pravidla. Chůze na červenou, překračování rychlosti nebo projetí zákazem vjezdu. Vždyť o nic nejde pokud mě nechytí. Ale kde je hranice tohoto chování? Dnes červená na přechodu, zítra loupežné přepadení. Vždyť hlavní je aby mě nechytili.
Hledání cesty
Bohužel ať na tím přemýšlím, jak nad tím přemýšlím, nemohu najít žádnou rozumnou „zlatou střední cestu“. Na jednu stranu chápu, že lidé občas potřebují nějakou tu malou rebelii, na druhou stranu je víc než jisté, že lidem moc volnosti neprospívá. Je na čase si přiznat, že lidem žijícím v této době by prospělo trochu více pokory a poddajnosti. Vyměnit by ji mohli zejména za svoji přehnanou sebestřednost.
Den 10.2.2009 se ve výšce 790km nad hlavami sibiřských domorodců srazily Americký komunikační satelit Iridium a ruská družice COSMOS 2251. Přesto, že srážky s předměty ve vesmíru jsou zcela běžné, celé neporušené satelity se ještě nikdy nepotkaly. Bum!
Ani se není čemu divit. Smetí je okolo naší planety požehnaně. Server tyden.cz uvádí, že na oběžné dráze se nachází asi 18 tisíc pozůstatků starých satelitů a raket, jejichž velikost přesahuje deset centimetrů. K tomu přičtěte tak asi 500 až 600 nových kousků z poslední srážky. Celkem slušné číslo, co říkáte? Dále připočtěte cca 3300 fungujících satelitu. No už vám zbývají jen ty deseti tisíce menších částic, které nikdo nemonitoruje.
Celé mě to tak trochu připomnělo situaci, která se odehrávala před několika dny. Venku padalo to bílé svinstvo. Nejprve umrzlo, pak si na něm někdo rozbil hubu a teprve až pak to šel někdo uklidit. Jaká náhoda, že tímto způsobem to funguje i na oběžné dráze Země. Tak, teď už jen zbývá čekat, až to někdo přijde uklidit.